|
|
Elektrochemická detekce purinových metabolitů a jejich isosterů
Spružinová, Petra ; Vrána, Oldřich (oponent) ; Jelen,, František (vedoucí práce)
Analýza některých důležitých purinových derivátů katabolického cyklu purinu a allantoinu byla provedena pomocí elektrochemických měření. Stanovení je založeno na tvorbě komplexu purin-Cu (I) na pracovní elektrodě, kterou může být visící rtuťová kapková elektroda nebo uhlíková pastová elektroda. Rozpuštění komplexu vhodnou změnou potenciálu má za následek vznik voltametrického signálu, který je mírou obsahu purinu ve vzorku. Metoda byla optimalizována a byly naměřeny kalibrační křivky pro uvedené látky.
|
|
|
Patofyziologické a genetické aspekty ovlivňující sérovou hladinu kyseliny močové.
Hasíková, Lenka ; Závada, Jakub (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
Úvod: Sérová hladina kyseliny močové (S-KM) je dána rovnováhou mezi její tvorbou a vylučováním. Byla prokázána souvislost mezi S-KM a několika transmembránovými proteiny zajištujícími reabsorpci (převážně URAT1 a GLUT9) a sekreci (ABCG2) na apikální i bazolaterální membráně proximálních tubulů v ledvinách a v případě ABCG2 i s významným podílem transportu v gastrointestinálním traktu. Dna je metabolické onemocnění způsobené ukládáním urátových krystalů do kloubů a měkkých tkání. Podmínkou rozvoje dny je chronická hyperurikémie, nicméně pacienti s dnou mají obvykle nižší S-KM během akutní dnavé ataky než v období mezi atakami. Přesný mechanismus tohoto jevu není znám, uvažuje se o možné souvislosti se systémovým zánětem. Cílem práce je zjistit, zda terapie specifickými inhibitory prozánětlivého cytokinu TNF (TNFi) ovlivňuje S-KM u pacientů se systémovým revmatologickým onemocněním a zda změna S-KM koreluje se změnou vybraných prozánětlivých cytokinů nebo s biomarkerem oxidativního stresu allantoinem. Dalším cílem je určit frekvenci a efekt alelických variant v genu urátového transportéru ABCG2 u pacientů s primární dnou. Výsledky: U pacientů se systémovým revmatologickým onemocněním jsme pozorovali signifikantní nárůst S-KM po zahájení terapie TNFi. Nepotvrdili jsme souvislost mezi změnou S-KM a...
|
|
|
Urátový transportozom: recentní znalosti fyziologie a patofyziologie
Eisenreichová, Bára ; Stibůrková, Blanka (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Hlavním tématem a cílem této bakalářské práce je popis urátového transportozomu, jeho fyziologie a patofyziologie. Pojmem "urátový transportozom" se souhrnně označují urátové transportéry, které se nacházejí převážně na apikální či bazolaterální membráně proximálních tubulů ledvin. Zde je jejich hlavní rolí transport kyseliny močové v těle. Kyselina močová je konečným produktem metabolismu purinů, pokud se její fyziologická sérová hladina sníží či zvýší, je tento stav označován jako dysurikémie. Primární dysurikémie lze rozdělit na hypourikémii a hyperurikémii. Oba tyto stavy vznikají následkem poruchy metabolismu či transportu kyseliny močové. Klíčová slova: Kyselina močová, urátový transport, dysurikémie, dna
|
|
|
Identifikace bazolaterálních lokalizačních motivů urátového transportéru GLUT9 s využitím funkčních studií.
Pácalová, Eliška ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Pavelcová, Kateřina (oponent)
Transportér GLUT9, kódovaný genem SLC2A9, je jedním z klíčových proteinů zajišťujících přenos kyseliny močové přes membránu epiteliálních buněk proximálního tubulu člověka. Tento protein se u člověka exprimuje přirozeně ve dvou sestřihových variantách: dlouhé (GLUT9L) a krátké (GLUT9S), které se vzájemně liší sekvencí N-konce. Každá z těchto izoforem je lokalizována na jiný pól epiteliální buňky, přičemž se předpokládá, že řídící sekvence pro lokalizaci proteinu je přítomná právě ve vzájemně rozdílné N-koncové doméně. U proteinu byly také zjištěny četné alelické varianty měnící jeho transportní schopnosti. Tato diplomová práce se zabývá ověřením vlivu nově objevené alelické varianty představující záměnu valinu na pozici 114 za leucin (V114L, u krátké izoformy odpovídající alelická varianta V85L) na schopnost přenášet kyselinu močovou. Zároveň se práce snaží ověřit vliv mutací v motivech, které by mohly být zodpovědné za lokalizaci proteinu, na jeho umístění v buňce a rovněž tak na transport kyseliny močové. Testovány byly dva dileucinové motivy 12LGL14 a 33LL34 a tyrosinový motiv 84YIKA87. Funkční studie s 14 C radioaktivně značeným urátem prokázaly signifikantní snížení transportní funkce u alelické varianty V114L/V85L u obou izoforem proteinu ve směru efluxu. Byly také testovány vytipované...
|
|
|
Transportní proteiny kyseliny močové v epitelech a jejich alelické varianty
Vrzáčková, Aneta ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Pavelcová, Kateřina (oponent)
Kyselina močová je u člověka konečným produktem degradace purinů a jako taková je vylučována z těla jednak epitelem vystýlajícím tubuly nefronů, jednak střevním epitelem. Tato práce má za cíl předběžně ověřit činnost tří kandidátních transportérů z rodiny SLC (SLC22A15, SLC22A18 a SLC47A1), které by mohly přenášet kyselinu močovou v epitelu střeva. Předběžné výsledky neprokázaly, že by zkoumané transportéry byly účastny přenosu kyseliny močové ve střevním epitelu. Práce se dále zabývá vlivem alelické varianty W75C v transportéru SLC17A1 a mechanismem, jakým tato varianta ovlivňuje transport urátu v buňkách. Klíčová slova: SLC22A15, SLC22A18, SLC47A1, SLC17A1, transport, epitel, kyselina močová
|
|
|
Metabolismus kyseliny močové v rámci evoluce savců
Mančíková, Andrea ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Stibůrková, Blanka (oponent)
Kyselina močová je konečným produktem v metabolické dráze purinů u člověka a některých vyšších primátů. V průběhu evoluce došlo u těchto druhů k mutacím v genu pro urát oxidasu a následně ke snížení nebo ztrátě aktivity tohoto enzymu, který u ostatních savců metabolizuje kyselinu močovou dále na allantoin. Jaký byl prvotní impuls k využití kyseliny močové v organismu a jaké biochemické vlastnosti kyseliny močové vedly k tendenci udržet si velkou část tohoto metabolitu v krevním oběhu? Kyselina močová má antioxidační schopnosti a podílí se na likvidaci volných radikálů. Zvýšená hladina kyseliny močové v krvi má vliv na akutní i chronické zvýšení krevního tlaku. Je pravděpodobné, že v období miocénu, kdy primáti v potravě přijímali minimální množství soli, se díky kyselině močové podařilo stabilizovat krevní tlak při zachování vzpřímené postavy. Kyselina močová přispívá k ochraně nervového systému. Inhibuje propustnost hematoencefalické bariéry v mozku, omezuje pronikání nežádoucích látek k neuronům a brání tak vzniku zánětlivých onemocnění centrálního nervového systému. Snížená hladina kyseliny močové v séru je typická pro výskyt některých neurodegenerativních chorob. V neposlední řadě kyselina močová chrání tkáně před poškozením peroxynitritem při zánětlivé reakci.
|
|
|
Molekulární patofyziologie primární hyperurikemie a dny
Bohatá, Jana ; Stibůrková, Blanka (vedoucí práce) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent) ; Friedecký, David (oponent)
Primární hyperurikemie, jako stav zvýšené hladiny sérové kyseliny močové, je způsobena rozličnými faktory a nutně předchází formě zánětlivé artritidy označované jako dna. Kyselina močová je finálním produktem katabolismu purinů a pro svůj transport vyžaduje specializované proteiny. Patogenní varianty v genech pro tyto transportní proteiny mohou mít zásadní negativní dopad na jejich funkci, a tím ovlivňovat výsledné hladiny sérové kyseliny močové. Chronicky zvýšené hodnoty kyseliny močové ovšem nejsou jedinou predispozicí k rozvoji dny. Roli v progresi onemocnění pravděpodobně hrají další faktory, jako např. epigenetické mechanismy či vrozené predispozice k zánětlivým stavům, způsobeným dysregulací imunitního systému. Cílem práce byla analýza poškozujících variant v genech pro významné urátové transportéry ABCG2, SLC22A12 a SLC2A9, které mohou zapříčinit poruchu v exkreci či reabsorpci kyseliny močové a tím přispět ke vzniku primární hyperurikemie, potažmo dny, nebo vzácné dědičné renální hypourikemie. Další oblastí zájmu byly cirkulující miRNA v plazmě pacientů s primární hyperurikemií, dnou a dnavou atakou. V genu ABCG2 jsme identifikovali a funkčně charakterizovali přes deset vzácných nesynonymních variant. Většina z těchto variant měla negativní dopad na expresi, lokalizaci nebo funkci proteinu....
|
|
|
Vliv polymorfismu urátových transportérů na exkreci kyseliny močové
Mančíková, Andrea ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent) ; Ježek, Petr (oponent)
exkreci kyseliny močové jsou nejčastější příčinou primární dysurikémie. Dvě třetiny produkce kyseliny močové jsou vylučované ledvinami, jedna třetina gastrointestinálním traktem. Renální reabsorpce a sekrece kyseliny močové probíhá v proximálních tubulech přes buňky polarizovaného epitelu, na jejichž membránách jsou exprimovány transportéry kyseliny močové. Nedostatečná reabsorpce vede k hypourikémii a zvýšené frakční exkreci, která je spojena s urolitiázou, nefrolitiázou, případně akutním renálním selháním. Snížená sekrece kyseliny močové v ledvinách a tenkém střevu vede k hyperurikémii, která se u 10% jedinců vyvíjí v dnu. Celogenomové studie ukázaly významný vliv reabsorbujících transportérů (GLUT9) a sekretujícího transportéru koncentrace kyseliny močové v séru. Cílem této práce bylo mapování alelických variant urátových transportérů v kohortě pacientů s primární dysurikémií a identifikace kauzálních variant v defektu exkrece kyseliny močové. U hypourikémických jedinců bylo popsáno šest nesynonymních variant v (GLUT9), které před tím nebyly identifikovány v žádné populační studii. Experimentálně byl prokázán signifikantně snížený transport . Z těchto variant je exprimován defektní URAT1 případně GLUT9 a dochází ke snížené reabsorpci v ledvinách. Alelické varianty v lyzovány v kohortě 100 jedinců s...
|
|
|
Patofyziologie urátových transportérů v primární dně
Pavelcová, Kateřina ; Stibůrková, Blanka (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
V proximálních tubulech ledvin a ve střevě jsou lokalizované proteiny (tzv. urátové transportéry), které zajišťují exkreci i reabsorpci kyseliny močové. Polymorfismy v genech kódujících tyto proteiny mohou vést k narušení transportní funkce a k rozvoji hyperurikémie a dny. Sérová hladina kyseliny močové je však určována i dalšími faktory, mezi něž patří příjem exogenních purinů ve stravě, syntéza endogenních purinů a degradace nukleových kyselin, ale i určitá onemocnění. U 250 pacientů s primární hyperurikémií a dnou jsme Sangerovým sekvenováním analyzovali exony a přiléhající intronové oblasti u deseti genů kódujících urátové transportéry: ABCG2, ABCC4, SLC2A9, SLC22A12, SLC22A11, SLC22A13, SLC17A1, SLC17A3, SLC22A6 a SLC22A8. Možnou souvislost mezi identifikovanými genetickými variantami a primární hyperurikémií a dnou jsme posuzovali na základě porovnání alelických frekvencí s evropskou populací, podle topologických modelů, podle programů predikujících funkční dopad variant a rešerší v odborné literatuře. V úvahu jsme brali i závěry funkčních studií zkoumajících dopad nesynonymních variant v genech ABCG2 a SLC2A9. Zaměřili jsme se také na vliv současného výskytu více variant asociovaných s hyperurikémií a dnou, dále na kombinaci variant asociovaných s hyperurikémií a dnou s variantami...
|
|
|
Vliv polymorfismu urátových transportérů na exkreci kyseliny močové
Mančíková, Andrea
exkreci kyseliny močové jsou nejčastější příčinou primární dysurikémie. Dvě třetiny produkce kyseliny močové jsou vylučované ledvinami, jedna třetina gastrointestinálním traktem. Renální reabsorpce a sekrece kyseliny močové probíhá v proximálních tubulech přes buňky polarizovaného epitelu, na jejichž membránách jsou exprimovány transportéry kyseliny močové. Nedostatečná reabsorpce vede k hypourikémii a zvýšené frakční exkreci, která je spojena s urolitiázou, nefrolitiázou, případně akutním renálním selháním. Snížená sekrece kyseliny močové v ledvinách a tenkém střevu vede k hyperurikémii, která se u 10% jedinců vyvíjí v dnu. Celogenomové studie ukázaly významný vliv reabsorbujících transportérů (GLUT9) a sekretujícího transportéru koncentrace kyseliny močové v séru. Cílem této práce bylo mapování alelických variant urátových transportérů v kohortě pacientů s primární dysurikémií a identifikace kauzálních variant v defektu exkrece kyseliny močové. U hypourikémických jedinců bylo popsáno šest nesynonymních variant v (GLUT9), které před tím nebyly identifikovány v žádné populační studii. Experimentálně byl prokázán signifikantně snížený transport . Z těchto variant je exprimován defektní URAT1 případně GLUT9 a dochází ke snížené reabsorpci v ledvinách. Alelické varianty v lyzovány v kohortě 100 jedinců s...
|
host ::
RSS.